Starý činžák v Petrohradu zhruba před deseti lety. Spoře osvětlená chodba. Dveře ve třetím patře mi otevírá legendární velmistr Mark Tajmanov, v pokojíku jeho manželka tiší dvě malé děti.

.

Ta dvojčata se jim narodila, když bylo Marku Tajmanovovi 78 let.

„Děti se staly strýcem a tetou mé dospělé vnučky,“ dělá si z věkového rozdílu svých dětí legraci sám ruský velmistr. Mezi těmi dvojčaty a jeho nejstarším synem je rozdíl padesáti sedmi let. Slavný šachista, který byl mimořádný i v dalších oblastech, oslavil předevčírem své devadesáté narozeniny.

Velmistr Tajmanov zůstal v paměti šachového světa zapsán především porážkou 0:6, kterou mu v roce 1971 uštědřil Američan Bobby Fischer v zápase kandidátů mistrovství světa, čímž v podstatě skončila jeho šachová kariéra. Ale pamatovat si ho pouze takto, by bylo nespravedlivou mediální zkratkou. Spolu s Jefimem Gellerem je rekordmanem v účastech na přeborech Sovětského svazu, kde se dvakrát dokonce dělil o první místo. V padesátých letech patřil mezi deset nejlepších hráčů světa a na vrcholu se držel i v letech šedesátých.

Zvítězil na řadě mezinárodních turnajů, mimo jiné v Dortmundu 1961, Mariánských Lázních 1962, v Reykjavíku 1968 či Wijk aan Zee 1970. Dvakrát se zúčastnil Turnaje kandidátů, stal se studentským a také seniorským mistrem světa, se sovětskou reprezentací se stal mistrem Evropy i vítězem šachové olympiády.

Ještě i dávno po svém šachovém zenitu zůstával Mark Tajmanov obávaným soupeřem. Podívejte se, jaký úder zasadil v roce 1977 tehdejšímu mistru světa Anatoliji Karpovovi na turnaji k 60. výročí VŘSR.

Bílými hrající mistra světa Anatolij Karpov se posledním tahem 38.Vb1 vrátil věží na první řadu, aby předkryl napadanou dámu. Nato ale přišel tvrdý direkt Marka Tajmanova, po němž se Karpov ihned vzdal.

l:

38…Jg3+! 0-1.

Dámou vzít jezdce nelze, protože pak by bílý ztrácel nejen věž, ale následovaly by i další materiální ztráty (střelec je ve vazbě a nelze ho pokrýt).

A ještě beznadějnější je 39.hxg3, protože po 39…Va8 hrozí bílému mat z h8, čemuž nemůže zabránit.

Přesto jeho světem nebyly jen turnajové sály, ale také hudební síně. Mark Tajmanov byl totiž rovněž virtuosem ve hře na klavír. „Od dětských let jsem věrným sluhou dvou pánů – kromě šachu také hudby. Navíc k šachu jsem se dostal díky hudbě a skrze film. Studoval jsem na hudební škole v klavírní třídě, když jedno z filmových studií mého rodného města připravovalo film a hledalo někoho do hlavní role. Volba padla na desetiletého kudrnatého hocha. Dostal jsem roli mladého hráče na housle. Film Beethovenův koncert byl velmi úspěšný av roce 1937 vyhrál jednu z hlavních cen na mezinárodním filmovém festivalu,“ vzpomíná Mark Tajmanov na prolínání svých dvou světů.

V době úspěchu filmu Beethovenův koncert otvírali v Moskvě Palác pionýrů a malý Mark byl na akci pozván jako dětská herecká hvězda. Byl okouzlen a na otázku ředitele paláce, kde by rád studoval, odpověděl, že v šachovém klubu.

Vystudoval pak sice klavír na konzervatoři, ale do šachového klubu chodil také pravidelně. Ve 24 letech se stal mezinárodním šachovým mistrem a od té doby tvořily klavír a šachy dvě polokoule jeho světa.

PAVEL MATOCHA

Karpov–Tajmanov

Moskva 1977