Dnes pokračovala již šestým kolem zlínská krajská soutěž východ. Valašské Klobouky přivítaly v prvním letošním zápase hosty ze Zlína. Byl to sice zlínský výběr s písmenkem „C“, ale ve skutečnosti za tento tým hrají jak hráči z „A“ týmu, tak i z béčka ( těch je asi nejvíce :- ) a také z déčka. Nicméně hlavně jsme si všichni chtěli zahrát hezké šachy a celkově získat, alespoň bod. To první se nám celkem povedlo, to druhé už moc ne. Ale pěkně po pořádku. Když jsem několik dnů před zápasem přemýšlel jestli mi stojí za to dopoledne po plese ( v lednu a v únoru chodíme s manželkou téměř každou sobotu na ples – je to takový náš zimní sport – rádi totiž tancujeme ) hrát šachy, tak jsem neváhal a Martinovi ( kapitánovi ) účast přislíbil. ( protože i když nejsem žádný silný hráč – šachy jsou moje srdeční záležitost a za Val. Klobouky hraji již od roku 1989 – svou vůbec první vážnou šachovou partii jsem v Kloboukách odehrál 17. 11. 1989 – to právě v Praze začínala sametová revoluce )
Společně se mnou jel i spoluhráč z Pozlovic René Lekeš. Zápas začal s mírným zpožděním a naše sestava byla velmi kombinovaná. Mého soupeře Františka Foukala znám z různých bleskových turnajů již dlouhá léta. Věděl jsem, že je to lepší hráč než já / národní elo 1906 – Fide elo 1932 a jeho maximální dosažené elo 2049 /, ale i tak mým cílem byla alespoň remíza. Celkem solidně se mi podařilo odehrát zahájení, ale mezi 13. a 15. tahem jsem se dopustil nepřesností, které mě stály pěšáka a poté i celou partii. V závěru sice už s figurou méně se mi naskytla šance pozici zdramatizovat, ale místo 30. … Sc6 jsem zahrál Vxa2 a jelikož padla i druhá figura, nezbylo mi nic než partii vzdát.
Fratišek Foukal – Roman Hlavička 1:0 pgn
František Foukal – Roman Hlavička 1:0
Ještě před tím porazil Martin Haboň krajským přeborem ostříleného matadora Jiřího Strojila. Soupeř nedokázal využít velkého tlaku – Martin podle jeho slov přežil „klinickou smrt“ a poté s přehledem a zaslouženě zvítězil. Je to jak v hokeji či fotbale – nedáš – dostaneš! Za několik minut po naší první vítězné partii prohrál na osmé desce František Jurčaga s nadějným mladíkem Jakubem Martinkou. Na první šachovnici srdnatě bojující Petr Jakubál nestačil na Miroslava Veselého. I když soupeř Petra se v jednu chvíli dopustil chyby a tuším že, místo odskoku jezdce zahrál Vc3 a jeho dvoupěšcová výhoda se ztenčila na jednopěšcovou. Mirek Veselý, jak jsem se dozvěděl – čerstvý předseda zlínského klubu, poměrně komplikovanou koncovku dobře propočítal a vyhrál. Prohranou partii Vojty Fojtů jsem sice neviděl, ale z doslechu jsem postřehl, že pan Dubovecký tuto partii velmi pěkně zakončil a Vojtu tak porazil. Následně vyhrál již ve zmiňované partii František Foukal se mnou. Druhý hráč našeho oddílu, který dovedl svou partii do vítězného konce, byl pan Jaromír Bistrý, který krásně a efektivně porazil mého letošního „kata“ Štěpána Hronka. Naopak prvoligový Martin Hronek dokázal takticky přehrát Ladislava Zůbka a zaslouženě zvítězil. V poslední partii nestačil René Lekeš na Vláďu Kokrdu a musel kapitulovat.
Co dodat závěr? Výsledek 2:6 !!! Podle mě to byl náš letošní nejhorší výkon a nejnepovedenější zápas. V podstatě jsme Zlínu výhru téměř darovali a musíme moc a moc zabrat v příštím zápase ve Vizovicích, kde bychom měli, pokud chceme pomýšlet na záchranu, stoprocentně bodovat.
Napište komentář